|
|
Patterns and processes in spatial distribution of plant species across scales
Macek, Martin ; Wild, Jan (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Zimmermann, Niklaus E. (oponent)
SHRNUTÍ V této práci se zabývám procesy a faktory určujícími rozšíření rostlinných druhů na různých prostorových škálách. Studium prostorové distribuce má tři základní kroky: popis pozorovaného vzorce, nalezení prostorových vztahů s dalšími prostorovými jevy a nakonec určení kauzálních vztahů. Tato práce přináší pět případových studií, operujících na různých prostorových škálách, které přináší různou úroveň poznání prostorových vztahů a jejich příčin: V první studii se zabýváme na jemné škále identifikací procesů, které vedou ke vzniku shlukovitého rozmístění semenáčků smrku v porostech horských smrčin zasažených gradací kůrovce, které je navíc konzervativní v čase - kopíruje totiž předchozí generaci lesa. S pomocí dlouhodobého sledování jednotlivých semenáčků jsme identifikovali rozdíly v mortalitě na mikrostanovištích zodpovědné za prostorové shlukování semenáčků. Druhá studie zkoumá prostorovou variabilitu teploty v lesních porostech na krajinném měřítku a její vztah k rozšíření druhů bylinného patra. Jako hlavní složku teplotní variability zodpovědnou za rozšíření rostlin jsme identifikovali maximální teploty ve vegetační sezóně. S využitím metod GIS jsme informaci z bodových měření vztáhli k topografii terénu a vytvořili prostorově spojitou predikci mikroklimatu s velmi jemným rozlišením, která obstála...
|
|
|
Význam remízků a jejich ekologických vlastností pro ptáky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Různé podoby rozptýlené zeleně jsou klíčovým refugiem pro biodiverzitu v současné intenzivně využívané zemědělské krajině. Přesto byly remízky, jež jsou jednou z jejích nejčastějších variant, doposud spíše přehlížené. Znám je pouze vliv jejich rozlohy, tvaru či izolovanosti, a to především na lesní ptáky z pohledu lesní fragmentace, zatímco kvalita jejich biotopu a vztahy k jiným skupinám ptáků (např. druhům zemědělské krajiny) nebyly dosud uspokojivě prozkoumány. Tato práce je proto jedna z prvních, jež pohlíží na remízky jako na svébytný specifický biotop v zemědělské krajině. Mým cílem bylo: (I) zjistit, jaká je druhová skladba ptačích společenstev v remízcích v prostředí české krajiny, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopu zde ovlivňují druhové bohatství a početnost ptáků, (III) popsat rozdíly v biotopových preferencích různých ekologických skupin a (IV) z výsledků vyvodit ochranářská doporučení. Provedla jsem sčítání ptáků v 82 remízcích v intenzivně obhospodařované krajině středních Čech a v těchto remízcích jsem také změřila proměnné charakterizující jejich biotopy, rozlohu, tvar, izolovanost a způsob využití okolních zemědělských ploch. V remízcích bylo zaznamenáno široké spektrum lesních i nelesních (celkem 57) druhů, včetně některých ohrožených druhů zemědělské krajiny. Mezi vlastnosti...
|
|
|
Studium fytolitového spektra současné vegetace v severovýchodní Africe a testování potenciálu fytolitové analýzy pro paleoekologii
Kuncová, Kristýna ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Fytolity vznikají v rostlině nasáváním kyseliny křemičité v půdním roztoku, který je transpiračním proudem rozváděn po rostlině a současně akumulován v různých částech rostliny. Poté co se rostlina nebo některé její části rozloží, fytolity jsou uvolněny do půdy ve formě specifických morfotypů. Půdní fytolitová spektra tedy mají potenciál rozlišit vegetaci. Fytolity se používají především kvůli své vysoké odolnosti - dobře se zachovávají se v širokém spektru prostředí, a to i v aridních podmínkách, které nejsou vhodné pro zachování pylu a makrozbytků. Analýza půdních fytolitových spekter ve spojení se studiem moderní vegetace nabízí možnost jak lépe interpretovat poznatky o paleovegetaci v severovýchodní Africe. K interpretaci se často používají indexy, které kalibrují vztah vegetace a půdní fytolitová spektra. Pomocí poměrů morfotypů se vyjadřuje míra pokryvnosti stromového patra, aridity a také poměr C3 a C4 trav (Barboni et al. 1999). V této práci se také zabýváme porovnáním půdních fytolitových spekter jednak na dlouhém klimatickém gradientu sahajícím od polopouštních stepí po vysokostébelnou savanu, ale také na lokální variabilitu ve fytolitovém spektru v porovnání s vegetací a srovnávací sbírkou. Motivačním rámcem pro tuto diplomovo práci je interdisciplinární výzkum na lokalitě Sabaloka v...
|
host ::
RSS.